Historie (1660-1781)

V roce 1660 patřilo na častolovickém panství mezi robotní povinnosti poddaných sušení a tření přediva a hlavně předení. V roce 1682 odváděli poddaní ze 24 vesnic jednu, dvě i čtyři štuky příze. U panských dvorů se ročně vysévalo 21 strychů lněného semene. Zřejmě se ale na vsích předlo už mnohem dříve, protože zde máme zprávu z roku 1611 a týká se naší vsi. V tomto roce byl totiž uvězněn Tomáš Hlaváčů ze vsi Lible a to z důvodu, že do příbytku svého na přástvu choditi a při té ve dny adventní tancovati dovolil. Pročež má do vostatku masopustu pokuty vyměřené 5 kop grošův českých J.M.Pánu odvesti a v tomto čase grunt svůj prodati a pryč se odstěhovati.Z vězení byl propuštěn léta 1612 v sobotu po památce sv. Lucie. V roce 1684 koupil častolovické panství Tomáš Černín hrabě z Chudenic za 19.500 kop grošů českých a od něho je 31. prosince 1694 koupil nejvyšší pražský purkrabí Oldřich Adolf Vratislav hrabě ze Šternberka. Rod Šternberků. Panství drží až do roku 1948, kdy jim byl majetek zabaven a odešli do emigrace.. Právě v první polovině 18. století, kdy již častolovické panství patřilo hraběcí rodině Šternberků, robotní povinnosti stoupaly. Poddaní museli vrchnosti odvádět peněžní daně, ty se platily dvakrát ročně – na svatého Jiří a na svatého Havla, potom to byly naturální dávky – obilí, zelenina, ovoce, drůbež, ale i třeba husí peří.

Prusko-rakouské války, trvající od roku 1740 s přestávkami více než dvacet let zhoršily hospodářské poměry na východočeském venkově, armáda potřebovala přísun potravin, zbraní, munice a to stálo peníze, proto poddaným stoupaly daně robotní i peněžní.V letech 1769 až 1771 byla velká neúroda a to znamenalo bídu a hlad. Z této doby nám poskytuje řadu informací Tereziánský katastr český, neboli berní soupis pořízený v roce 1757. V Libli tehdy bylo 11 hospodářů, ale ani jeden neměl polnosti nad 60 str./strychů/, 4 sedláci měli mezi 30 až 60 str., 3 hospodáři mezi 15 až 30 str., 1 chalupník mezi 5 až 15 str., 2 zahradníci mezi 1 až 5 str. a 1 domkář měl výměru do 1 str. Pět hospodářů muselo robotovat na panském s koňským dvojspřežím 3 dny a 2 robotovali 2 dny v týdnu. Pěší robotu na panském měli 2 hospodáři 5 dnů, 1 poddaný 3 dny a 2 měli 2 dny v týdnu. Ve vsi byl 1 tesař, 1 krejčí a 1 obecní pastýř, všichni podle fase podruzi a ostatní obyvatelstvo ve vsi se živilo buď předením nebo nádenickou prací. Teprve ve druhé polovině 18. století se životní podmínky poddaných trochu zlepšily. Roku 1781 vydal Josef II. Toleranční patent, který měl ukončit pronásledování nekatolíků a tím i skončily útěky poddaných jiné víry ze země.