Historie školy

Škola
                Již 6.12.1774 vydala Marie Terezie nařízení, aby byly i v menších městech a na vesnicích zřizovány školy. V roce 1776 byl tiskem vydán provozní školní řád. Ovšem plných dvacet let trvalo, než došlo k zákonité úpravě lidového školství. Obecné školství bylo upraveno říšskými a zemskými zákony až v letech 1868-73. Podle nich měly náklad na školství nést obce. Dohled nad školou měli až do roku 1869 faráři.
Počátky školství v naší obci se dle zápisu v častolovické farní kronice datují k roku 1798. Zřejmě v tomto roce začal vyučovat Josef Hodr, nějaký čas ve dvoře panském čp.1 a pak v chalupě, která se nacházela v zahradě u statku Vítkova čp.19 a sloužila jako sušárna ovoce. Skončil v roce 1913 či 1814 a děti pak chodily do školy do Slemena. Od roku 1815 vyučoval ve stavení svých rodičů čp. 14. Josef Macháček /nar.30.prosince 1797/. Odbyv první třídu gymnaziální počal vyučovati co osmnáctiletý mladík.Později se podrobil zkoušce a nabyl vysvědčení učitelského. Během jeho působení se ze soukromého vyučování stala expozitura školy v Častolovicích. V roce 1835 byla výnosem zemského úřadu čj. 19332, ze dne 6.5. škola v Libli prohlášena za samostatnou a Macháček byl ustanoven samostatným učitelem. V té době navštěvovalo školu 50 žáků. Vroce 1834 byly vyměřeny příjmy učitelovy obnosem 63 zl. 52 krejcarů, (sobotáles 50 zlatých + výnos orné půdy 8 zlatých + peněžitý příspěvek z obecního důchodu 5 zlatých 52 krejcary). Podle školní fase z roku 1851 měl učitel 46 zl. 54 kr. ročního příjmu, k tomu směl užívat pole ve výměře 1 měřice 3 věrtelů = asi 40,5 aru a louku o výměře 630 čtverečných sáhů = asi 22,5 aru. Otop zajišťovala častolovická vrchnost a o čistění školy se starala obec Libel.
Roku 1870 dne 26. července Josef Macháček zemřel. Po jeho smrti zde vyučoval 1 rok podučitel z Velké Čermné František Podolský. V tomto roce bylo vyučováno nějaký čas v hostinci u Vítků čp.22 a pak ve stavení čp. 10 u Provazníků.Od roku 1871 byl ustanoven výpomocným učitelem Václav Forejtek z Lible čp.9 /nar.20.srpna 1855/, který zde působil do roku 1875 a pak byl přeložen do Merklovic, kde roku 1880 zemřel.
     V roce 1875 zakoupila obec od Františka a Anny Plockových stavení čp.35 i se zahradou za 925 zl. a během následujícího roku jej přestavěla pro potřeby školy nákladem 1.370 zl. 81 kr. P. Skokan, vikář v Týništi, školu vysvětil. Školní budova měla 1 větší místnost, ta sloužila jako třída, 2 menší užíval učitel. Ve třídě se nacházelo 10 školních lavic, 2 tabule, 2 židle, 1 stůl, 1 skříň, počítadlo, globus, mapa , metr a 12 tištěných hláskovacích tabulek. Zápisem ze školní kroniky ze 4,5,1878 se dozvídáme, že již existovala školní knihovna. Výpomocným učitelem zde byl František Dostál z Litomyšle až do 31,7, 1879, kdy byl propuštěn.
 Na jeho místo byl ustanoven 26,8,1879 Jindřich Pejše /nar. 9. července 1858 v Čáslavi/. V roce 1881 nabyl vysvědčení o způsobilosti k vyučování na školách obecných. Učil zde 34 let. Povolením zemské školní rady ze dne 28,2,1880 č. 4331 mohlo býti od 1,1,1881 na zdejší škole zavedeno vyučování ručním pracem. První industriální učitelkou byla Marie Pejšová, sestra-dvojče řídícího učitele. Vyučovala 3 hodiny týdně za roční odměnu 48 zl. do roku 1884, pak na její místo nastoupila Emilie Schambergrová a od 10,4,1888 zde působila Jindřiška Šplíchalová.
     V roce 1888 začíná místní školní rada řešit problém – stará škola již nevyhovuje, je malá. Dne 24.8.1890 byl dán návrh na stavbu nové, ale nebyly peníze a návrh odložen. Teprve 2. července 1906 se rozhodlo o stavebním místě pro novou školní budovu. Obci prodal část své zahrady pan Josef Provazník čp. 10 za 4 K za 1 čtverečný sáh s tím, že mu obec přenechá budovu staré školy i s pozemkem za cenu 3.000,- K. V listopadu 1907 navrhl na zasedání místní školní rady František Chaloupka, aby bylo započato jednání o stavbě a 2. prosince již rada stavbu schválila. V únoru 1908 předložil stavitel Vincenc Hlaváček z Kostelce nad Orlicí plány, v říjnu byly otevřeny nabídky na stavbu a 25.11.1908 byla stavba povolena. První práce na stavbě započaly 1. dubna 1909 a 15. srpna měla být škola již hotova, ale pro nepřízeň počasí se práce pozdržely a stavba byla zkolaudována až 21. listopadu 1909 a téhož dne i vysvěcena. Na žádost místní školní rady povolila zemská školní rada užívat názvu : 
 
            JUBILEJNÍ OBECNÁ ŠKOLA CÍSAŘE A KRÁLE FRANTIŠKA JOSEFA I.
 
Tato pamětní deska byla umístěna na škole až do roku 1928 či 1929, potom byla uložena do muzea v Kostelci nad Orlicí.
                Po kolaudaci 21. listopadu 1909 vykonal pan farář Jaroslav Petr z Častolovic svěcení nové školní budovy. Děti šly průvodem od staré budovy k nové, žačka Marie Chaloupková požádala při vchodu do školy pana faráře, by tuto budovu vysvětil - což on zvenčí i uvnitř vykonal. Po svěcení měl ku shromážděnému lidu přiměřenou řeč, po něm promluvil okresní školní inspektor pan Josef Chmelař a říšský poslanec pan František Chaloupka. Po výkonech těchto jménem dítek Josef Chaloupka poděkoval všem, kteří se přičinili o provedení díla. Po zapění písní Svatý Václave a Hymny národů rakouských slavnost skončila. Během příštích dvou dnů se ve škole začalo učit. Celkové náklady na stavbu byly 35.783,65 K. Budova je jednopodlažní, 13,5 m vysoká.
Ti , kdož se nejvíce přičinili :
František Chaloupka Libel čp.18 – říšský poslanec ve Vídni
Josef Varmuža Libel čp, l – ředitel panství častolovického
František Růžička Libel čp. 36 – starosta
 
Rozpis jednotlivých položek stavby:
Práce zednické: Václav Švarc – architekt Kostelec nad Orlicí    14.267,83 K
Práce truhlářské: Emil Sedláček a Jan Bělka Častolovice             1.516,16 K
Práce zámečnické + zřízení plotu: František Palacký Kostelec   1.554,01 K
Traversy: František Jahoda Kostelec              1.513,38 K
Práce malířské a natěračské: Vojtěch Hrutecký Kostelec            631,83 K
Práce sklenářské: František Jeníček Kostelec                432,66 K
Práce klempířské: Jan Průša Častolovice        1.055,98 K
Práce kovářské: František Jablonský Libel     350,40 K
Dodání kamene a stavba hromosvodů           276,59 K
Práce pokrývačská:             98,36 K
Práce kamnářská: 295,- K
Práce sedlářská    139,90 K
Dodání školního nábytku: 1.390,82 K
Zřízení výjezdu, zahrady a drenážování:         507,94 K
Stavba dřevníků 395,48 K
Dodání hmot na zahradu a ku drenážování    260,45 K
Plány, rozpočty a dozor:    1.130,-   K
Práce dlaždická:   265,34 K
Nezadané řemeslnické práce dělnické             45,-K
Nezadaná práce řemeslná: 77,20 K
Úřední komise:     112,68 K
Výlohy k náhradě:               69,60 K
Inserty a poštovné:            47,48 K
Odměny a různá vydání:    175,27 K
Pamětní deska:     60,-K
Šicí stroj:               126,- K
Čištění školní budovy:       28,80 K
Účet úroků:           821,69 K
Dodání a dovoz stavebního materiálu:                         8.137,50 K
Cihlářské výrobky byly zakoupeny v cihelně v Kvasinách
    Stavba celkem :    35.783,65 K
                Před školou vyprojektoval Alois Jemelka , vrchnostenský zahradník v Častolovicích, malý park, který začal realizovat už na podzim 1909 správce školy Jindřich Pejše. Na jaře roku 1910 nechala obec vybudovat ke škole mozaikový chodník.   
 
 Dne 30. září 1913 postihla učitele Pejše mrtvice a 27.října zemřel ve věku 55let. Po čas nemoci a až do 28. února 1914 zde vyučoval Antonín Kodytek z Častolovic, který do Lible po celý ten čas denně docházel. Od 1. dubna 1914 byl dosazen učitel z Polomi Václav Zajfrt /nar.27.3.1865 Bohdaneč/. Dále zde ještě učila celá řada učitelů, Josef Novohradský /nar.3.srpna 1889/ z  Kostelecké Lhoty, František Vacek z Častolovic, Miroslav Píč /nar.1.1.1924/ ze Slemena, a posledním učitelem zde byl Vladimír Hroneš v roce 1960, kdy byla výuka na této škole pro nedostatek dětí ONV ukončena.
 
Škola v datech:
 
Školní rok
                1886 - 87   = 52 žáků           1899 – 1900 = 55 žáků
                1887 – 88 = 47 žáků            1900 – 1901 = 67 žáků
                1889 – 90 = 49 žáků            1901 – 1902 = 58 žáků
                1890 – 91 = 46 žáků            1902 – 1903 = 55 žák
                1892 – 93 = 39 žáků             1903 – 1904 = 57 žáků
                1893 – 94 = 41 žáků             1904 – 1905 = 58 žáků
                1894 – 95 = 38 žáků             1905 – 1906 = 54 žáků
                1895 – 96 = 43 žáků             1906 – 1907 = 57 žáků 
                1896 – 97 = 40 žáků             1907 – 1908 = 56 žáků
                1897 - 98 = 46 žáků             1908 – 1909 = 55 žáků
                1898 – 88 = 49 žáků
 
Školní rok 1909 – 10 = 62 žáků
 Třída rozdělena na 3 oddělení podle věku žáků, do měšťanské školy se chodilo do Kostelce.
Školní rok 1910 – 11 = 58 žáků      1911 – 12 = 66 žáků     1912 – 13 = 65 žáků
Školní rok 1913 – 14
 Začátek školního roku je 16. září a konec 15. července.Dne 30,září 1913 postihla učitele Pejše mrtvice a 27. října 1913 zemřel ve věku 55 let. Po čas nemoci a po úmrtí pana Jindřicha Pejše zde zastupoval učitel z Častolovic, pan Antonín Kodytek. Nebydlel zde – denně docházel.
Od 1. dubna byl dosazen učitel z Polomi Václav Zajfrt.
Pan poslanec Chaloupka daroval škole cyklus zarámovaných kreseb Mikoláše Alše : Život dávných Slovanů.
Školní rok 1914 – 15 = 65 žáků
Bylo secvičeno a 5. dubna 1915 sehráno divadlo Zakletá princezna Zlatovláska se zpěvy.Děti účinkovaly ve vypůjčených krojích, účast obecenstva byla velká.
Pan učitel si zlomil nohu, zastupoval jej učitel z Brocné František Šefc.
Školní rok 1915 – 16 = 56 žáků
Zemřely 2 třináctileté žákyně na TBC – Marie Zaňková čp.1 a Marie Chaloupková čp.18.
Školní rok 1916 – 17 = 53 žáků          1917 – 18 = 55 žáků           1918 – 19 = 54 žáků
Do naší školy chodila 1 dívka ze mlýna Podlíska. V říjnu 1918 řádila chřipka, muselo být přerušeno vyučování. Na Den samostatnosti 28.10. byl uspořádán lampiónový průvod. Lampióny dětem zakoupili František Chaloupka a Karel Podivín. Ve dnech 25. a 26. června byl uskutečněn školní výlet do Prahy.
Náboženství vyučoval farář Jaroslav Petr, ruční práce Jindřiška Šplíchalová.
Školní rok 1919 – 20 = 24 chlapců a 30 dívek
Ve škole se vyskytly spalničky. Byly letní úlevy pro žáky, kteří měly doma hodně práce
Školní rok 1920 – 21 = 50 žáků
O prázdninách řádila úplavice, v naší obci zemřeli 4 dospělí a 1 dítě.
Školní rok 1921 – 22 = 54 žáků
Poprvé se začalo vyučovat od 1. září, ale v naší obci kvůli úplavici až od 3. října.
V roce 1922 byla založena ve škole nadace – pan Josef Provazník čp.10 vložil na vkladní knížku 500,-Kč /do 3.let byl od lidí uložen 1.000,-Kč/ a úroky se vyplácely vždy na konci školního roku dle uvážení nejlepšímu či nejpotřebnějšímu žáku. V tomto roce byla peněžítá pomoc vyplacena žačce 4.oddělení Anežce Jirsové.
Školní rok 1922 – 23 = 20 chlapců a 26 dívek
Peněžní příspěvek byl vyplacen Františce Novákové čp. 33
Školní rok 1923 -24 = 35 žáků
Dne 12. června navštívilo školu 33 učitelů ze Slovenska. 24 dětí se stalo členy „Dorostu Červeného kříže“.
Učitelku ručních prací vystřídala slečna Emilie Maršálková z Lična. Dne 1. a 4. května sehrály děti divadelní hru „Tři zlaté vlasy děda Vševěda“ dle K.J.Erbena. Dne 24. června se uskutečnila naučná vycházka na Potštejn a do Litic.
Školní rok 1924 – 25 = 34 žáků
Úroky ze školní nadace obdržela Marie Kašparová = 37,56Kč.
Školní rok 1925 – 26 = 10 chlapců a 15 dívek
Dne 22. června se uskutečnil školní výlet do muzea do Hradce Králové. Dne 13. července 1926 projížděl prezident Masaryk přes Častolovice do Rychnova. Úroky z nadace obdržela Věra Kašparová.
Školní rok 1926 -27 = 25 žáků
Dne 1. prosince 1926 odešel učitel Václav Zajfrt na odpočinek. Nástupce František Jelínek z Velké Čermné, nar. 1892 v Častolovicích. Docházel denně z Častolovic, kde bydlel ve škole. V únoru řádila chřipka.
Byl podniknut výlet na Ostaš. Pan Macháň odvezl děti na vlak do Častolovic a zase je pak přivezl. Úroky z nadace obdržel František Vídeňský.
Školní rok 1927 – 28 = 36 žáků
Od 1. listopadu nastoupil nový učitel Josef Novohradský, nar.3.8.1889 v Kostelecké Lhotě.
S farářem J. Petrem z Častolovic se střídal farář českoslov. František Šebek z Vamberka.
Od 1.2.1928 vyučovala ručním pracem Marie Houdková ze Slemena.
Úrok obdržela Františka Chaloupková. Školu navštěvovala hluchoněmá Eliška Preclíková.
Školní budova trpí vlhkem, potřebuje opravit okna,zahnívají. Na dolní školní zahradě byl rybníček, který zaujímal teměř třetinu zahrady a kolem něho byly vysázeny jasany. Poněvadž svým stavem špatně zahradu zdobil, byl zavezen a na jeho místě byla postavena studně.
Školní rok 1928 – 29 = 30 žáků
Poprve 1 dívka a 1 chlapec nepostoupili, školu navštěvují 2 děti národnosti německé.
Od 18.2. do 28.2.1929 bylo přerušeno vyučování pro velké mrazy.
Ruční práce vyučuje Milada Čechová. Pan učitel vysázel podle školního plotu od branky až ke kříži morušové keře, rovněž je vysázel na pronajatém pozemku od paní Komberencové, kde vysázel i ovocné stromky a učil děti jak o ně pečovat. O prázdninách, když děti nechodily do školy, choval ve třídě bource morušového, u školy měl také úly a včelařil.
Byla vyjmuta pamětní deska proti hlavnímu vchodu označující školu jako Jubilejní školu císaře a krále Františka Josefa I. Byla dána do městského muzea v Kostelci.
Byla provedena malba budovy a byl vybetonován cementový žlab na jižní straně budovy poti vlhku.
Úrok 40 Kč byl rozdělen A. Vašatové a M. Macháčkové.
Školní rok 1929 – 30 = 22 žáků, + 4 jinde
Hluchoněmá Eliška Preclíková byla dána do ústavu do Prahy. Jaroslav Václavík – nechodil, nemluvil, sám se ani nenajedl. Během roku se přistěhoval 1 žák německé národnosti. Dorost Červeného kříže stále funguje.Úrok 43,20 Kč obdržela Miroslava Macháňová, rodiče jej ale darovali knihovně. Děti dostaly spořitelní knížky a začaly si spořit.Dle nařízení Okresní školní rady byla založena školní matrika, jsou v ní zapsány děti od roku 1916 .
Školní rok 1930 – 31 = 25 žáků + 8 jinde
Emilie Ročková byla dána do Ústavu hluchoněmých v Praze. Uskutečnil se výlet na Kunětickou horu.Úrok obdržel Antonín Bartoš.
 Školní rok 1931 – 32 = 10 dívek, 13 chlapců, 7 dětí chodí do měšťanky, 1 dívka do reálky
Třída je rozdělena na 4 oddělení.Výlet byl do Babiččina údolí.Úrok dostala Marie Růžičková.
Školní rok 1932 – 33 = 18 žáků, 11 chodí do měšťanky, 4 na reálku, 1 školy neschopen
Výlet do Náchoda, Mového Města a Pekla.Účastnilo se pouze 9 dětí.
Úrok dostala Věra Bartošová.
Během roku se 2 děti národnosti německé odstěhovaly a 3 zase přistěhovaly.
Kamna v kuchyni jsou poškozená, okna v kabinetě shnilá. Konečně byla koupena větší skříň na školní věci a ta původní se dala na knihy do obecní knihovny.
Školní rok 1933- 34 = celkem 41 žáků, v naší škole 22
V tomto roce Dorost Červeného kříže nebyl, neboť se přihlásily pouze 3 děti.
Úrok dostala Vlasta Podolská.
Učitel dostal do kuchyně konečně nová kamna, teprve nyní se zjistilo, že ty původní byly špatně instalovány. Chtěl ještě dveře mezi pokojem a kuchyní, ale ty pan Jan Vašata zamítl. Bylo opraveno 7 oken /jen vykytováním/, byl pořízen betonový žlab při východní straně školy a trativod.
Školní rok 1934 -35 = 44 žáků, v naší škole 26
Na podzim řádily spalničky, a jaře chřipka, ke konci školního roku černý kašel.V Dorostu Červeného kříže bylo organizováno 13 dětí. Podnikl se školní výlet do Litic a na Potštejn.
Úrok obdržel Rudolf Růžička
Školní rok 1935 – 36 = 37 žáků, v naší škole 27
Dne 9. února 1936 zemřel Jaroslav Václavík, dvanáctiletý, 12.2. měl pohřeb.
Úrok dostala Marta Hovorková.
Školní rok 1936 – 37 = 29 žáků, 9 chodí do Kostelce
Úrok dostala Svatava Novohradská.
Od 1.1. do 30.3. 1937 dostal učitel 3 měsíce zdravotní dovolenou a zastupoval jej Vít Stálý, učitel v Rychnově, nar, 14.5.1915 v Lukavici.
Byla zakoupena nová kamna do kabinetu a pořízena cementová deska na studnu.
Školní rok 1937 – 38
Dorost Červeného kříže měl 19 dětí.František Chaloupka onemocněl obrnou.
Úrok dostal Zdeněk Hroch. Dne 12.4. zakoupeny rolety do oken v kuchyni a pokoji.
Školní rok 1938 – 39 = 21 žáků, do Kostelce chodí 13
Dorost Červeného kříže navštěvuje 20 dětí. Úrok obdržela Alena Novohradská.
Od 1.2. vyučoval českosl. náboženství Vojtěch Jůna z Kostelce místo Josefa Mojžíše z Vamberka. Dne 1.5. odešla industriální učitelka Emilie Maršálková a místo ní nastoupila Olga Javůrková z  Doudleb.Byla vymalována učebna a pořízeny dveře mezi kuchyní a pokojem.
Školní rok 1939 – 40
Byl vydán zákaz vycházek. Náboženství českosl.vyučoval Vladimír Andrle z Kostelce a potom Oldřich Novák z Rychnova. Povolena byla 1 hodina měsíčně.Úrok dostala Jana Chaloupková.
Byli přemnoženi chrousti, sběr – 1 litr za 50 haléřů.
Školní rok 1940 – 41 = 15 žáků, do Kostelce jich chodí také 15
Roku 1940 byla skončena výuka ručních prací, poslední rok vyučovala Marie Vašátková.
Od 20.ledna byl povinně zaveden německý jazyk.
Žák Rudolf Macháček byl zachycen autem, které dostalo smyk. Naštěstí to byly jen odřeniny.
Byla pořízena dřevěná brána k zadnímu vjezdu ke škole.
Školní rok 1941 – 42 =14 žáků, do Kostelce jich chodilo 13
Změny ve školství, zavedeno 8 postupných ročníků 1. – 4. a potom 5. – 8. Německý jazyk se musel vyučovat více hodin a vyučování dějepisu bylo zakázáno.Ruční práce se opět vyučovaly, tento rok je vyučovala Zdeňka Jehličková.
Školní rok 1942 – 43 = 13 žáků, do Kostelce jich chodilo také 13
Učitelkou ručních prací tento rok byla Vlasta Bednářová. Zdeněk Zaňka byl pro špatné chování a neprospěch z Kostelce vyloučen a přešel zpět do Lible. Koncem roku se vyskytly spalničky. Českoslov. náboženství vyučoval Jaroslav Pleskot. Úrok obdržela Božena Zemanová. Povinně byl vyhlášen sběr léčivých bylin a papíru. Byla opravena střecha na škole, vybílen sklep a chodby.
Školní rok 1943 – 44 = 14 žáků, do Kostelce jich chodí 24
Ruční práce vyučovala Zdenka Zahálková. Nařízen sběr papíru, kostí, gumy, hadrů a kovů.
Úrok obdržela Jaroslava Zemanová a Věra Janáčková.
Na školní zahradě je několikaletý, 140 m Dlouhý morušový plot. Je po obvodě zahrady od branky nahoře až ke křížku dole. Dle posudku je velmi dobře pěstěný.
Školní rok 1944 – 45 = 19 žáků, 9 jich chodí do Kostelce.
Opět přerušeno vyučování ručních prací. Od 11.1.1945 si žáci do školy jen docházely pro úkoly, vyučovat se začalo až od 4.4. Dne 16.1.1945 si Bohuslava Ehlová zlomila ruku při sáňkování. Dne 5.5.1945 bylo odstraněno německo-české označení školy. Od 15.5.1945 se začalo vyučovat bez němčiny. V červenci mělo 9 dětí plané neštovice.
Školní rok 1945 – 46 = 15 žáků, do měšťanky chodí 5 žáků, 1 dívka a 1 chlapec navštěvují gymnasium
Začala se vyučovat 1 hodinu týdně politická výchova, od 4. ročníku se začal vyučovat ruský jazyk 2 hodiny týdně, který zde od 8.10. vyučovala Irena Holá. Tento rok vyučovala také ruční práce. Českosl. náboženství vyučoval Zdeněk Schmild z Kostelce.
Od 2.2. nezavedly volné soboty, ale již 2.3. se opět obnovily.
Emil Junek se zranil při sáňkování a byl asi měsíc nemocen.
Školní rok 1946 – 47 = 15 žáků
Ve škole bylo málo topiva. Děti si stále spořily. Přistěhovaly se 3 děti maďarské národnosti.
Dne 17. června byl výlet do teplických skal.
Děti sbíraly prázdné makovice, za sběr kostí dostávaly mýdlové prémie.
Školní rok 1947 – 48 = 15 žáků
Pracovní vyučování začal vyučovat třídní učitel. Školní docházka je prodloužena do 15 let věku dítěte. Školní výlet byl do Náchoda a na Dobrošov.
V tomto roce se přemnožili chrousti, proto byl nařízen jejich sběr.
Školní rok 1948 – 49 = 13 žáků
Změna pojmenování školy z obecné na národní. Ruční práce zase vyučuje Marie Šedková.
Za faráře J. Lebedu nastoupil Jan Kosek. Od 20. října děti postupně onemocněly až do vánoc příušnicemi. Třídní učitel byl 30. března stižen záchvatem mrtvice, léčil se do 18. května v nemocnici a do 30. června dostal zdravotní dovolenou. Děti docházely do školy do Třebešova a do Častolovic.
Školní rok 1949 – 50 = 16 žáků
Každé dítě dostalo nové učebnice. Tento rok 1 dítě onemocnělo spálou, 1 mělo zlomenou ruku, 1 dítě bylo neplnomyslné. Na 1. května musely všechny děti do Kostelce do průvodu.
Pokračoval sběr bylin, hadrů, papíru, sbíraly se lahvičky od francovky, malé za 70 haléřů a větší za 1,20, sbíraly se lesní plodiny – maliny, ostružiny, ale i bukvice, šišky, žaludy.
Slavily se svátky – Stalin, Lenin, VŘSR, 28. únor, oslava osvobození a další.
Toto byl poslední zápis učitele Novohradského.
Školní rok 1950 – 51 = 18 žáků, 10 žáků navštěvovalo měšťanku a 1 zvláštní školu
Učitel Novohradský byl dán 1.září do výslužby, ale ve škole stále bydlel. Od 1. září zde začal učit soudruh František Vacek z Častolovic.Ruční práce do listopadu učila ještě Marie Šedková, ale od 1.11. je učil Vacek. Dne 10. září zřízeno SRPŠ – předseda Alois Sejkora.
Ještě před zahájením školního roku byla třída i chodby opatřeny výzdobou v socialistickém duchu, zřízena nástěnka. V hojném počtu byly objednány sovětské časopisy. Na začátku školního roku byl slavnostní projev předsedy MNV a zástupce ČSŽ. Opravily a natřely se okna. V říjnu bylo do školy zavedeno světlo.
Od 1. října byla přijata školnice P. Václavíková, starala se o úklid, topení a zvonění. Dříve toto vše zajišťoval učitel či jeho manželka. Provedena úprava zahrady, opraven plot, seřezány morušové keře. Dne 22.12. byla v sále u Zaňků vánoční besídka pro děti , rozdávaly se cukrovinky, pastelky,ponožky i knížky. Pořádaly se různé soutěže ve výzdobě školy, pokračoval sběr bylin, papíru a hadrů, ale také jablka, šípky, trnky, jeřabiny a ovocné pecky..
Dne 13.1.1951 zakoupilo SRPŠ nový radiopřijímač, MNV hodiny, pan Komberenc daroval škole skříň na pomůcky. Nově zavedeny žákovské knížky. Dne 18. dubna žáci také vystoupily na Sokolském dni v Častolovicích. Školní výlet byl do Náchoda, Hronova a Adršpachských skal. Dne 22.8. 1951 se učitel Novohradský odstěhoval do Pěčína, soudruh Vacek přešel zpět do Častolovic a do školy nastoupil nový učitel Miroslav Píč ze Slemena.
Školní rok 1951 – 52 = 16 žáků
Na zahájení školního roku měl proslov školský referent MNV Hodný.
Při schůzkách SRPŠ byla probrána Makarenkova kniha o výchově dětí v rodině.
Na prázdninovou zotavovací péči byl vybrán Josef Vilímek.
Celkem 6 dětí onemocnělo žloutenkou. Bylo přezděno velké okno u záchodů. Dřevěný plot před školou byl shnilý, proto byl nahrazen drátěným. Morušové keře byly vykáceny. Chatrná stodola pana Vídeňského byla zbourána, čímž se zlepšil výhled na školu. Dne 25. června se uskutečnil výlet autobusem do Kutné Hory, navštívily se Žleby a Sečská přehrada. Výlet stál 2.779,-Kč. Pokračoval sběr všeho možného, letos opět sběr chroustů a také pivních lahví.
Školní rok 1952 – 53 = 16 žáků
Přesvědčovací akce – neposílat děti na náboženství a vstup do JZD. Ozdravný pobyt 3 týdny v Horní Malé Úpě dostala Eva Janáčková. Na konci roku 1952 bylo v žákovské knihovně 235 a v učitelské 217 knih.
Školní rok 1953 – 54 = 20 žáků
Bylo zjištěno, že v Babičce od B. Němcové jsou nevhodné výňatky.
Dne 10.6.1954 byl výlet na Moravu, kde byl navštíven Bouzov, Úsov a Javoříčko.
Školní rok 1954 - 55 = 18 žáků
Byly vydány zase nové osnovy, žáci obdržely zase nové knihy, byl zaveden kalendář přírody.
Výlet byl do Prachovských skal a k Máchovu jezeru dne 6. června. Byla exkurze do muzea do Hradce Králové. V červnu 1955 byla 1. spartakiáda. Na konci roku řádily spalničky.
Školní rok 1955 – 56 = 20 žáků
Jednou v měsíci se docházelo do sokolovny do Častolovíc na 2 hodiny tělocviku.
Byla ustavena pionýrská organizace, oddíl vede žák 11.leté střední školy v Kostelci Václav Hodný. V září 1955 zvolen nový předseda SRPŠ Josef Provazník. Výlet se uskutečnil 4. června na Ještěd a do Liberce do zoo. Dne 8. července se konaly závody na kolech přes rybník Za vybrané vstupné bude pořízena do školy televize.
Školní rok 1956 – 57 = 17 žáků
Byl zakoupen promítací přístroj a elektrický gramofon. Elektrické vedení bylo ve škole zasazeno do zdi, třída byla vymalována natřena podlaha. Náboženství se ještě vyučovalo.
Žáci absolvovaly 3 branné vycházky, výlet byl na Hrad Pernštejn a Kníničskou přehradu.
Školní rok 1957 – 58 = 20 žáků
Ze školní knihovny bylo vyřazeno 84 nevhodných knih a ze žákovské 96. Byla zakoupena televize, stolek a žíněnka. Tento rok řádila chřipka, černý kašel a neštovice. Děti se zúčastnily štafety na trase Libel – Častolovice pod názvem Zdravice sov. lidu.
Byla provedena oprava plechování na střeše, oprava a nátěr žlabů, přestavba dřevníku.
Školní rok 1958 – 59 = 15 žáků
Nastalo zlepšení – na náboženství chodí už jen 61% žáků.
Ideová práce – čtení sovětských knih, povinná četba Čuk a Gek. Žáci vysazovali stromky, sbírali mandelinku.Vlasta Pelcová, která vede již druhým rokem pionýry, absolvovala týdenní školení. Školní výlet byl na Konopiště, Slapy a do Prahy. Byla zakoupena švédská lavička na tělocvik za 200,-Kč dne15.10. a kovová školní katedra 20.9.1958. Učitel začal dálkově studovat pedagogickou školu v Hradci Králové.
Školní rok 1959 – 60 = 11 žáků
Nastoupil nový učitel Vladimír Hroneš, který dojížděl z Křivic, neboť učitel Píč sice odešel učit do Javorníce, ale byt si zde ve škole ještě nechal. Ve dnech 23. – 28. 11. 1959 byl učitel nemocen a zastupovala jej učitelka Bělobrádková z Častolovic. Od 11.5. do 8.6. 1960 musel učitel absolvovat vojenské cvičení a zastupoval zde učitel Jaromír Václavů ze Slemena.
Posledním zápisem ze dne 31.8. 1960 se nejen loučíme s posledním učitelem Vladimírem Hronešem, který je přeložen do Slemena, ale také s naší školou, neboť rozhodnutím ONV je pro nedostatek žáků uzavřena.
 
Roku 1961 se do volného bytu po učiteli nastěhovala rodina  Josefa Hovorky z čp. 27 a obývala jej asi do roku 1974. Od roku 1975 do 1979 ze bydleli Nezbedovi a potom od roku 1981 do 1991 Fraňovi . Dále již byla budova neobydlená, sloužila též jako skladiště civilní obrany, ale hlavně chátrala, neboť obec od roku 1960 patřila pod MNV Třebešov a záhy pod Černíkovice a nikdo na její údržbu, či dokonce opravu nevěnoval ani haléř. V roce 1990 se naše obec osamostatnila a převzala ji do své péče. Byly tu dvě možnosti. Nepotřebnou a zchátralou školu zbořit a nebo investovat velký peníz a budovu opravit. Zvítězila možnost druhá, i když velmi náročná, ale dnes musí každý uznat, že tato cesta byla ta správná. V letech 1992 až 1995 prošla budova úplnou rekonstrukcí. A v současnosti slouží opět široké veřejnosti, sice ne jako škola, ale jakési veřejné a kulturní centrum v obci.
 
Učitelé na škole v Libli      Industriální učitelky :
                1798 – 1815           Josef Hodr            1880 – 1884           Marie Pejšová
                1815 - 1870            Josef Macháček, Libel čp.14            1884 – 1888    Emilie Schambergrová
                1870 – 1871           František Podolský, Velká Čermná                  1888 – 1924 Jindřiška Šplíchalová
                1871 – 1875           Václav Forejtek, Libel čp.9 1924 – 1928 Emilie Maršálková 
                1875 – 1879           František Dostál, Litomyšl 1928 – 1929 Marie Houdková
                1879 - 1913           Jindřich Pejše, Čáslav        1929 – 1939 Milada Čechová 
                1913 - 1914            Antonín Kodytek, Častolovice        1939 - 1940 Olga Javůrková
                1914 – 1926           Václav Zajfrt, Polom           1941 – 1942 Zdeňka Jehličková
                                               František Šefc, Brocná – zástup       1942 – 1943 Vlasta Bednářová
                1926 -1927             František Jelínek, Častolovice         1943 – 1945 Zdenka Zahálková 
                1927 – 1950           Josef Novohradský, Kostelecká Lhota           1945 – 1947 Irena Holá
                               Vít Stálý, Rychnov – zástup             1947 – 1948 Josef  Novohradský
                1950 -1951             František Vacek, Častolovice            1948 – 1951 Marie Šedková
                1951 – 1959           Miroslav Píč, Slemeno
                1959 – 1960           Vladimír Hroneš, Křivice
                Bělobrádková, Častolovice – zástup
                Jaromír Václavů, Slemeno – zástup